Rychlá nápověda - vytvořena týmem sila-sdileni.cz

Rychlá nápověda - úvod

Tato rychlá nápověda má ulehčit od nutného studování celkem obsáhlé nápovědy, kterou lze najít na české wikipedii či na jiných cizojazyčných místech a hlavně bude popisovat samotné principy wiki tvorby pro velmi rychlou orientaci, jak tvořit obsah na této platformě.

Zároveň popíšeme i to jak vytvářet komunitní wiki na takové úrovni, která využije práci celé komunity na maximum a nebude to jen další internetový zápisníček či pouhá "mrtvá" encyklopedie faktů (což je pro nás i projekt samotné wikipedie). Toto totiž umožňuje nástavba základního media-wiki softwaru pod názvem sémantická wiki.

Tuto nápovědu budeme psát tak, jak to obyčejný člověk potřebuje - tj. tak aby obsah komunitních projektů dokázala tvořit téměř ihned i uklízečka, která umí např. jen klepnout do klávesnice, označit něco myší, ale přesto má zase jiné znalosti v jiných oborech lidské činnosti, které se komunitě budou hodit a chtěla by je tedy předat.

Všechny ostatní nápovědy co naleznete na českém webu jsou psány takovým tím "odborným" způsobem, ale my víme, že 95 % lidí v počátku seznamování s touto platformou potřebuje nikoliv technicky přesnou (a tudíž na studium náročnou nápovědu), ale co nejrychlejší úvod k tomu, aby mohli ihned začít spolutvořit na vybraných projektech, které je zajímají a kde mohou něco přínosného předat a ne se prvně "prokousat" haldou celkem otravného čtení "jak na to".

Omáčka

V naší nápovědě budeme označovat "omáčka" místa, kde se dozvíte spíše zajímavosti, hlubší souvislosti a teorii, ale málo toho prakticky využitelného pro Váš rychlý začátek práce na platformě. Takže tyto části můžete klidně nyní přeskočit, protože si je stejně projdete a velmi pozorně později, až pochopíte přínos celé této platformy

Většinou tu teorii prostě člověk studuje detailně až později, poté co trochu více pochopil ty praktické celé věci. Ale nebýt té omáčky, tak samotná praxe by byla jako kopání díry do země, bez znalosti proč zrovna v tomto místě, jak, a za jakým cílem. Takže i ta omáčka je velmi důležitá.

Rozdíl mezi wikipedií a sémantickou komunitní wiki

Jak vnímáme projekt wikipedie

---začátek omáčky----

Je to pro nás ukázka toho co dokáže svobodný a otevřený přístup nad spoluprací neomezeného počtu lidí celého světa na svobodném a otevřeném software. Je to ukázka, že i drobný přínos jedince má zde uplatnění, což nelze dnes plně říci v případě reálného uplatnění jakékoliv byť i drobné práce člověka v reálném prostředí v místě kde žije.

to, co dokázala zatím komunita lidí kolem Wikipedie je sice velmi obdivuhodný počin, ale jen slabý odvar toho co je schopna dokázat komunita lidí s využitím sémantické wiki, která je prostě informační technologií a novým webem budoucnosti. I když musíme uvést, že tu sémantiku (jednoduše bychom to definovali jako "označkování obsahu" pro pozdější strojové využití vytvořených informací) se snaží organizace, která udržuje všechen propojený ekosystém wiki, vyřešit projektem Wikidata je možno chápat jako strukturovanou databázi informačních dat, ze které je možno čerpat pod jednotným zatříděním ve všech jazycích stejnou informaci do lokalizovaných projektů ekosystému wiki, tj. například i do české Wikipedie.

Projekt Wikidata prostě chápeme jako určitou programátorskou "dodělávku" (prostě v průběhu tvorby přišli na to, že bude třeba jiného řešení strojového zpracování obsahu) detailního značkování veškerého obsahu vloženého komunitou do internetu, značkování které právě ve velkém chybí jak samotnému projektu Wikipedie (který je v mnohém velmi omezený tím, že jde o pouhou encyklopedii, tomu odpovídají i přísná pravidla tvorby), tak mnoha podobným jiným projektům.

Jde prostě o zatřídění jednotlivých slov, médií (obrázky, videa, jiné soubory) do jedné společné databáze, která současně řeší i jazykový překlad/význam dané položky. Tzn. pak může člověk čerpat v česky zadaném vyhledávácím termínu podklady, které se přesně vztahují k dané věci a jsou v mnoha jazykových mutacích někde zpracovány. Je to prostě to "označkování obsahu" dle pravidel komunity, ale takovým způsobem, který dovolí využití takto označeného obsahu ve všech jazykových verzích wikipedie po celém světě.

Sémantická wiki toto umožňuje také, ale znatelně jednodušším způsobem než skrze nástroj wikidata. A protože je pro nás v první fázi mnohem důležitější, aby lidé i s nejmenší znalostí o počítačích či společné tvorby na internetu jednoduše tvořili hlavně samotný obsah, než aby museli studovat poměrně náročné vazby tohoto systému, dřív než něco vytvoří, tak proto zde přinášíme své řešení. Ale i naši platformu, pak bude možné v budoucnu propojit i s wikidaty, pokud to bude mít smysl a využití.

Ale je zbytečné tím zatěžovat většinu aktivních lidí, kteří mají zcela jiný potenciál, než někde složitě klepat jednotlivé údaje do databáze, navíc cestou, která je velmi podobná práci v továrně, kde jede nepřetržitá pásová výroba. Ale pokud by se někdo našel, koho by to naplňovalo, tak není problém, a pomůžeme mu i v této hodně monotónní práci.

Nicméně pro nás je to z funkčního hlediska pro obyčejné uživatele zatím jen další složitý postup k osvojení, který navíc hodláme postupně automatizovat na takovou úroveň, kdy uživatel ani nebude vědět, že zároveň svou činností při vkládání informací do projektů, článků plní i modul wikidata.

---konec omáčky----

Nepodstatnější rozdíl mezi využitím Wikidata, Wikipedie a využitím sémantické wiki je v tom nejdůležitějším a to ve způsobu pořizování obsahu takovým způsobem, aby z něj následně bylo možno vytěžit naprosté maximum informací, souvislostí a dalších aspektů, o kterých zatím dnes ani nesníme :-)

A toto umí v současné době pouze sémantická wiki či v omezené míře šmírovací nástroje samotného Googlu a podobných společností. Jenže rozdíl je v tom, že výsledky svého šmírování si nejen Google nechává, různě filtruje (privatizuje profitující výsledky, "zestátňuje" ty čistě prodělečné) podle jeho byznys plánů, kdežto v otevřené komunitě, jsou na pár kliknutí přístupny všechny výsledky a všem bez rozdílu a to jak pro komerční využití, tak především pro bezplatný osobní rozvoj každého člověka, komunity atd..

A pokud hovoříme o budoucnosti, kde sdílení poznání a znalostí celé společnosti má absolutní přednost před komercí, všudepřítomnou a vlezlou, z naprosté většiny nevyžádanou re-klamou(opakované klamání) a dalšími podobnými zbytečnostmi dnešní upadající společnosti, tak tu zde budete s námi tvořit poprvé až na platformě wiki.sila-sdileni.cz.

Pokud jsme dobře hledali, k dnešnímu datu 2017-05-24 nevíme o jiném projektu v ČR a SR, který by toto byl schopen generovat. Pokud o něčem takovém víte pošlete nám prosím informace o takovém projektu a rádi se budeme inspirovat.

Jak vnímáme platformu sila-sdileni.cz a především sémantickou wiki

Sémantická wiki respektive projekt sila-sdileni.cz naplno využívá nejmodernější a nejpokrokovější technologie dnešní doby co se týče sdílení informací, zkušeností, znalostí prostě všeho co se dá převést do digitálního světa a následně velmi rychle využívat.

Jen lehce připomínáme, že to vše je k dispozici plně bezplatně a to i pro komerční využití v rámci licencí, které definují způsob využití práce všech lidí zapojených do naší platformy a taky chrání obsah této platformy před nechtěným zneužitím či nějakou blokací svobodného sdílení informací a poznání současným společenským uspořádáním, kde je zcela nesmyslně vzhledem k dnešním technologickým možnostem, neustále vše řízeno pouze finančním ziskem.

Obsah rychlé nápovědy

Jak funguje struktura informací wiki

Vysvětlení fungování wiki pro lidi, kteří neznají jak fungují počítače (ostatní tento oddíl přeskočte)

---

V běžném životě či i v praktickém využití se běžně užívá metody určité metody jak roztřídit nějaké informace či předměty.

V knihovně máme rozdělené knihy např. do jednotlivých polic například podle žánrů, pak podle abecedy názvů knih či jmen autorů. Podobný systém třídění v převážné většině užívá i kterýkoliv uživatel, který si ukládá svá data, informace do počítače. Má tam složky, podsložky a pak samotné soubory v těch daných složkách a toto zjednodušeně odpovídá té knihovně, policím a knihám, které jsou v nich umístěny.

Tento výše uvedený stromový systém umožňuje používat i samotná wiki, nicméně ve wiki se používá a funguje a jiný systém třídění a organizace dat, který vychází jen z toho, že počítače umožňují něco, co reálný život moc neumožňuje. to, co běžný život neumožňuje je strojové zpracování informací či hmotných předmětů člověkem v takové rychlosti, jak to umí technika resp. počítače, roboti. Samozřejmě jsou oblasti, kde člověk bude ještě nějakou dobu mnohem lepší než kdejaký počítač či robot. A tento náš projekt chce spojit to nejlepší z obou světů.

Ve wiki tedy funguje třídění a kategorizace informací tím způsobem, že informace leží defacto na jedné hromadě, resp. jako kdybyste doma své knihy vyložili libovolně na podlaze bez ohledu na to, ze které poličky daná kniha je. V běžném životě byste velmi složitě hledali nějak danou knihu, nebo to kde leží knihy například řešící "domácí zahradu" a začíná jejich název písmenem "X". Ale počítače s takovým chaosem "na podlaze" nemají problém, pokud jim pomůžeme malinkým fíglem.

Ten fígl vězí v tom, že řekneme počítači než tu informaci o knize uložíme do jeho útrob (resp. na tu jeho podlahu), jak se daná kniha jmenuje, jaké je jméno autora a plno dalších informací, které bychom chtěli o své knihovně znát a podle nich pak dále i rychle vyhledávat. Počítači je relativně jedno, kde se nachází informace o knize, defacto mu nevadí, kde to na té "podlaze" má uloženo, kolik dalších informací mu postupně doplníte dle Vašich potřeb, protože je schopen velmi rychle najít kdejakou knihu, podle potřebné informace, kde leží a je schopen téměř okamžitě ukázat potřebné informace člověku. Na rozdíl od člověka.

Vysvětlení fungování wiki

---

V úvodu jsme popsali princip fungování wiki pro lidi, kteří neví nic o fungování počítačů. Zde tady navážu a budu popisovat už více do hloubky jak wiki funguje.

Na encyklopedii wikipedia.org, což je prvotní příklad využití wiki systému je každý článek jako kdyby jednou knihou, případně nějakým článkem knihy. Pro začátek je to jedno jak to vezmeme, zda jako článek, kapitolu či celou knihu. Každá tato kniha či článek leží ve wiki systému uložena na jedné velké ploše, tzn. není to z naprosté většiny uloženo jako v knihovně na určitých úrovních tj. policích či v počítači v jednotlivých složkách zatřízených dle nějakých voleb uživatele.

Kategorizaci a třídění dle jakýchkoliv parametrů už pak zajištuje "označkování" dané knihy (oborové zatřídění , název, jméno autora, co kniha řeší, citace, odkazy atd.) určitou strojovou informací, kterou je schopen systém wiki, kdykoliv vytáhnout v mžiku pro další užití člověkem. Svým způsobem je to agregace alespoň základních informací, které v běžné (např. i vědecké) knihovně najdete na evidenčních kartičkách a které se používali kdysi v době bez PC a mnohdy jsou vidět i dnes, kdy už tuto funkci převzali plně počítače.

Pomocí tohoto "označkování" obsahu pak je systém schopen vygenerovat jakoukoliv kombinaci dotazů člověka, které by chtěl v daném systému najít. A je jen na daném člověku či komunitě lidí, jak detailně a do široka si bude chtít svou společnou práci takto zpřístupnit pro pozdější velmi efektivní využití.

Toto označkování si můžeme v jednoduchosti vizuálně představit jako popisný štítek na polici knihovny, barevný štítek na jednotlivé knize, či jako záložku s popisem zajímavé informace, vloženou kterýmkoliv čtenářem/uživatelem někde dovnitř knihy. Jenže zde přichází právě ta síla techniky, která je schopna na rozdíl od člověka velmi rychle najít, ukázat jakoukoliv kombinaci informací, kterou by chtěl na jedno kliknutí ze systému wiki získat kdokoliv ze své celé knihovny.

Jelikož bychom chtěli na celé platformě uplatňovat rozšiřování poznání tou nejefektivnější formou vzdělávání, budeme se snažit u každé řešené věci vždy uvádět srozumitelné příklady, které si bude moci každý člověk (tzn. i zcela bez schopnosti pracovat s počítačem) představit ve svém běžném reálném životě pro plné pochopení. Když se nám to někde nepodaří, dejte nám hned vědět (jak to udělat, je popsáno v nápovědě níže.

Základní příklad využití platformy - domácí knihovna

---

Uvedeme tedy první příklad: Budu chtít najít všechny informace o vertikálním pěstování rostlin. Jednoduchý dotaz, že ? . Tak jej trochu vylepšíme. Řekneme systému wiki tyto požadavky:

• najdi všechny publikace, kde jejich hlavním názvem je vertikální pěstování rostlin a zároveň najdi i všechny další publikace, které se o tomto tématu zmiňují
• k tomu mi vypiš a zobraz tyto podrobné informace:
  • kolik publikací v knihovně mám , které řeší přímo dané téma
  • kolik publikací v knihovně mám , které se zmiňují o daném tématu
  • dále mi vypiš seznamy informací setříděné dle : jmen autorů, dále názvů knih, pak bych rád viděl seznam dle roku vydání
  • u publikací, které se pouze nějak zmiňují o daném tématu mi vypiš přesně rozsah stránek knihy, kde to autor popisuje
  • dále by mne zajímalo kolik je k tomu nějakých obrázků v daných knihách a rád bych viděl zase počty v jednotlivých knihách
  • u těch obrázků by mne také zajímalo kolik z nich jsou např. nějaké obrázkové návody, protože ty jsou pro mne mnohem rychlejší na "čtení", než to samé popsané textem
  • rád bych také např. viděl nějaké statistiky ohledně úspěšnosti pěstování touto formou a to zejména v domácích podmínkách
  • dále pokud souvisí nějaké jiné typy pěstování s tímto typem vertikálního pěstování >> tzn. "moderní metody", zobraz mi základní typy a jejich krátký a výstižný popis (reálně by tam mohly být například aeroponie, hydroponie atd.)
  • a co asi nejvíc budu hledat, je zda v daných knihách jsou někde napsány praktické zkušenosti s daným pěstováním buď samotných autorů, případně nějaké poznámky z řad členů mé rodiny, kteří samozřejmě knihovnu taky využívají

Toto výše je jen malá ukázka, toho co člověk může chtít hledat v těchto informacích v podobě knih v klasické knihovně či v elektronické "knihovně" v podobě wiki systému. Další příklady najdete v oddíle/podsekci "Další oborové příklady využití sémantické wiki"

A nyní si zkuste představit kolik byste museli věnovat času, než byste všechny dané informace takto výše popsané získali v obyčejné knihovně co Vám stojí doma? Asi by ten obraz byl takový, že si řeknete, že to není reálné v rozumném čase zvládnout. A máte zcela pravdu.

A teď si položte otázku, zda má smysl tyto informace hledat a popisovat jen pro sebe, nebo má smysl uvažovat nad tím, že podobné informace by mohl chtít znát i kdokoliv jiný ?. A další otázka se ihned nabízí >> nebude lepší když tyto informace budeme hledat a popisovat společně, tzn. zvládneme ten samý objem zpracovat za mnohem kratší dobu ?

Pokud jste si na předchozí dvě otázky odpověděli ano, tak jste u nás na platformě sila-sdileni.cz jako doma. A pokud jen jednou ne, tak i tak čtěte dále. :-)

Jak nám tedy systém wiki může pomoci k většímu poznání ?

---

Je to jednoduché.

Za prvé je třeba říci, že systém wiki na kterém běží tato platforma to vše, co jsem uváděli v příkladu umí plně a vcelku velmi rychle zrealizovat. A když si ten úkol nad domácí knihovnou převedete myšlenkově na jakýkoliv jiný projekt co vás napadne, to vše je možné bez jakéhokoliv omezení. Je zcela jedno zda budete chtít "označkovat" projekt kde budete například řešit výrobu strojů pro zemědělství, hledat nějaké přírodní scenérie jako např. světové kaňony, nebo mít možnost vyhledávat tímto způsobem napříč světem rostlin pro zahradu. A nebo budete tímto způsobem chtít řešit například maximální soběstačnost obcí ? I toto není problém, a není problém také na této wiki platformě vybudovat i živou a první plně otevřenou universitu lidského poznání a to je mimo jiné i naším cílem.

V následujících oddílech tedy popíšeme, jak toho dosáhnout a uvedeme dalo by se říci základní, již ve světě realizované projekty komunit lidí různých zájmů.

Co pohání vývoj wiki systémů - například www.wikipedia.org ?

---

I takový velký projekt otevřeného vzdělání jako wikipedie je funkční jen díky jednomu jedinému faktoru. Funguje díky dobrovolné ochotě samotných lidí přispět zcela zdarma jeden druhému kouskem své práce a vědět, že když se to spojí do velkého objemu, tak už to vytvoří zcela jasně viditelný výsledek a užitek všem společně. Nikdo z těch co přispívají neřeší, jestli jeden udělá tisíce hodin práce a druhý někde jen opraví pár gramatických chyb v textu někomu jinému. Vše co je přínosné se počítá stejně.

Samozřejmě zkušenosti člověka, který edituje a tvoří už nějaký ten rok budou mít větší váhu než nováčka jenž teprve začíná, ale i to není zcela jasným pravidlem. Musíme ale také přiznat, že existuje i skupina lidí, kteří vždy musí být i placení za rozvoj software na kterém celý systém wiki běží. Je jedno zda je platí organizace Wikimedia nebo si dotyční ve svých IT oborech, vydělají na jiných většinou komerčních projektech takové peníze, že je netrápí pak věnovat určitý čas i na vývoj wiki softwaru. Bez nich by se nezrodil ani wiki software, ale ani Linux apod.. A taky to platí pro i pro myšlenkové tvůrce jakéhokoliv jiného odvozeného softwarového řešení pro spolupráci lidí, stejně jako pro tuto platformu, která je ojedinělá v tom, jak dokáže spojit to, co dosud bylo problematické.

Jinými slovy pozitivní a konstruktivní příspěvek každého uživatele, byť svým objemem drobný je ve velkém počtu společně editujících lidí přeměněn na zcela jiný výsledek činnosti i za pomoci daného člověka, než kdyby to samé dělal jednotlivec sám. Prostě a jednoduše to pracuje na principu efektivního sloučení mnoha malých jednotek energie tj. každého člověka v jednu velkou energii a výsledek. Toto slučování totiž tato wiki prostě umí.

A jak by to tedy pracovalo v našem případě využití knihovny ?

Jak může mnoho lidí společně tvořit jednu věc ?

---

Každý z nás má určitou věc, která ho baví a rád by měl v této věci co nejvíce poznání a výsledků. A často tu samou věc zajímá mnoho jiných. Takže se nabízí otázka proč energii těch lidí vlastně nespojit v jednu živou tvůrčí hmotu ?

Dosud byl problém v tom, že mnoho lidí tvoří samostatně na mnoha různorodých nástrojích, je to pro ně mnohdy neskutečná oběť času, mnohdy peněz a výsledek jejich práce zůstává jen u nich doma, případně je nějak dostupný na netu, ale ve formátu či pod licencí, která nedovoluje to dílo nějak dál potáhnout na vyšší úroveň a tuto vyšší úroveň zase předat i původnímu autorovi jako poděkování i za jeho práci.

Takže ve výsledku mnoho lidí dělá na stejném projektu a doslova to "smrdí" mrháním neskutečného množství jejich času, oproti tomu co by mohli věnovat, kdyby dělali práci společně. Na toto téma "mrhání lidského potenciálu" by se dala napsat samostatná kniha příkladů z praxe (což také později napíšeme).

Je předpokladem, že když by tito lidé spolupracovali na společné zálibě, projektu, že všichni budou mít zájem maximálně potáhnout tu práci na co největší úroveň, za co nejkratší čas a to bez zbytečných hádek či nějaké stupidní současné všude používané konkurence apod..

A také je předpokladem i to, že by lidé velmi rádi chtěli mít možnost svou práci chránit před "parazity" , kteří jejich práci ničí a nijak nepřispívají. A bohužel dnešní doba takových postižených lidí generuje čím dál více.

Toto vše nám wiki platforma umožňuje vyřešit. Aby toto bylo možné je nutné se domluvit na určitých základních principech spolupráce, které dovolí to, že bude možné spojit energii všech zapojených lidí v nějakém společném projektu.

Toto řeší na této platformě základní sociální společenské principy. Ty budou mít vždy přednost před řešením technickým, které bude nasazeno až v případě, že nějaký "parazit" bude narušovat práci jiných lidí i přesto, že jsou k dispozici popsána základní pravidla spolupráce. Samozřejmě technické řešení je nutno vnímat jako "tvrdou ruku otce" a to sociální jako "jemnou a citlivou dlaň matky". Každý má právo si zcela svobodně vybrat co na něj bude využito.

Domníváme se, že i "parazit" či špatně vychovaný člověk má mít možnost změny a proto nejdřív bude nabídnuta "jemná a citlivá dlaň matky" než bude nutné nasadit "tvrdou ruku otce". Víme totiž, že mnoho lidí v dnešní populaci neměli v dětství zrovna ideální výchovu a lásku svých rodičů (často je to již v dnešní době tradice v rodinách, protože lidem chybí jak poznání, tak vhodné podmínky pro život), ale i těmto lidem je nutné dát možnost změny a nejlépe formou příkladů v projektech, které se budou například i těmto lidem věnovat a napomáhat jim.

Ale jinak obecně platí, že bez tvrdé ruky otce, by tato platforma pro spolupráci brzy lehla popelem, zvláště po tom, až bude odkrývat a ukazovat na příkladech věci, které se současnému systému moci nebudou líbit. Navíc existují tak extrémní parazité (většinou již nějak nevratně duševně poškození lidé), že pro tyto lidi jen "citlivá dlaň matky" jen něčím cizím, a zde nezbývá než ze startu takového jedince izolovat od normální společnosti, protože prostě nejde v současné době a se současnými znalostmi "opravit"

Co tedy může skupina lidí udělat v rámci příkladu naší domácí knihovny uvedené výše ?

---

Hlavně jde o tyto záležitosti:

• mohou si rozdělit zpracování potřebné práce na mnohem menší objem nutné práce, než kdyby toto zpracovávali zcela sami. Vlastně se dá potřebný objem a čas práce vydělit pouze počtem aktivních lidí, kteří na něm budou dělat

• mohou se navzájem posouvat při práci v poznání o daném tématu stále na vyšší úroveň

• mohou hlavně dělat na společném projektu v čase, místě, objemem práce vždy dle jejich aktuálních možností jak přes internet, tak i fyzicky dle potřeb a možností každého člověka

• vzájemná inspirace a hlavně sběr zkušeností a nápadů ze světa probíhá ve skupině společně tvořících lidí takovou násobnou rychlostí jaký je jejich počet

• všichni dělají a pracují v jednotném otevřeném systému, svobodně domluvenými principy, tzn. je tu nejvyšší míra automatizace jaká může vůbec existovat

• jejich práce nikde nezmizí, vše si mohou uložit či přenést na jiné místo v čitelném formátu nebo také přinést zpět.

• mohou si složit ze svých či jakýchkoliv jiných projektů platformy či jejich částí "živou knihu", kterou mohou mít neustále aktuální, tzn. žádné dotisky, zbytečně zlikvidovaný papír atd.. A jestli půjde o zájmovou knihu, či nějakou odbornou je čistě na komunitě co si chce společně vytvořit. A jelikož je dnes jak finančně tak fyzicky výhodnější (není nutné tahat sebou např. objemnou knihu) knihu číst na E-ink [?] čtečce není člověk nijak omezený ani objemem velikosti a počtem knih, který chce vzít sebou mimo on-line svět.

• tak takovou knihu či více takových knih, si může vzít kdykoliv někde do lesa, někde kde není elektřina a přesto by rád měl například encyklopedii rostlin z okolí, nebo jen své babičce, která by ráda něco pěkného četla nebo také sama přispěla do platformy, aniž by věděla co je to vůbec počítač.

Jak vlastně založit vlastní projekt či jen přidat informaci do projektu

Jaký je rozdíl mezi projektem a informací do projektu ?

---

Projekt je u nás chápán jako ucelený blok informací řešící či popisující určitou oblast lidského poznání, potřeb, vizí. Informace je jen určitá část výše uvedeného bloku informací nebo zcela samostatný popis určité záležitosti a nemusí být součástí žádného projektu

Projekt se samozřejmě může týkat čehokoliv. Měl by ale už v počátku mít jasný cíl a postup, pokud tento cíl v počátku není jasný, tak by měl i takto náležitě popsán a především by měl mít tedy alespoň jasný postup jak daného cíle dosáhnout. Prostě jako když se staví barák, tak také potřebujete projekt tj. plánky domu, aniž ihned víte jak by měl Váš dům vypadat ve finále, tak ale víte, že budete potřebovat určité věci jako projekt, dozor apod. a tímto už je vlastně stanoven i ten postup. Samozřejmě jde to i bez nich, ale toto už neudělá člověk, který o dané práci nemá zcela jasno v hlavě a rukách.

Tzn. chcete-li nějaký projekt založit, prohledejte nejdříve seznam projektů (resp. jejich seznam popisů či kteroukoliv jinou pro Vás důležitou informaci) a popřemýšlejte zda jste natolik silní udělat něco nového, zcela lepšího, nebo bude lepší využít již jednou provedené práce někoho v platformě a posunout jeho výsledky na jinou úroveň. Toto rozhodnutí je totiž zcela zásadní a učí Vás plné efektivitě práce s vynaloženou energií. Je zcela nesmyslné budovat stejný projekt, který už je na platformě, a který nic nového naší komunitě nepřinese. Je to mrhání nejen energií ostatních lidí, ale především Vaší energie. Více a hlouběji je to popsáno v principech efektivní spolupráce

Nejpodstatnější na celé platformě je dostat obsah do elektronické podoby, pokud možno ihned se správným označkováním, ale pokud hned nevíte jak, či to ještě neumíte zcela, raději tam vložte svou zkušenost či informaci i bez nějakého přesnějšího zpracování.

Podstatnější je totiž dostat zkušenosti a znalosti lidí do prostoru internetu, než je blokovat tím, že mají někde něco špatně umístěné či označkované. Označkování se dá vždy nějak dodělat (vlastním studiem nápovědy, pomocí jiných uživatelů, atd.), ale když budeme lidi omezovat potřebnou znalostí nástrojů, tak budeme mít jen velmi málo toho nejcennějšího - jejich zkušeností z praxe, nápadů, prostě to, co dělá skutečný internet internetem.

K čemu nám je google, když nám vyplivne xxx odkazů, ale 95% z toho je nakonec jen informační balast bez hodnoty, samá skrytá reklama apod., a většina přístupná až potom, co za to zaplatíme většinou částky neodpovídající hodnotě informace nebo naopak jejím "výrobním nákladům" ? A hodnotné informace hledat je pak otázka velmi velké dávky energie na projetí informační hodnoty samotných stránek.

Naproti tomu, když si komunita lidí dá práci a vytvoří společnou databázi informací ohledně jejich zájmů, pak neexistuje omezení proto, co a do jaké hloubky kvality zpracování budou pak následně mít všichni informace k dispozici.

Založení projektu

---

Založit projekt či jen stránku můžete více způsoby:

• zkopírováním jakéhokoliv jiného projektu a jeho následným vylepšováním (silně doporučujeme prostudovat "principy efektivní spolupráce"
• založením zcela nového projektu či článku

Dále je pak možné váš vytvořený projekt přiřadit pod projekt či více projektů, který byl pro Vás inspirací a váže se na něj a plno dalších možností ještě bude vysvětleno v podrobnější nápovědě

Zásadní prvky platformy sila-sdileni.cz

---

Každý projekt/článek a jeho podčásti, by se měly skládat z několika hlavních věcí, bez kterých celá práce komunity bude k ničemu. Proč k ničemu ?

No je to jednoduché, pokud se nebude dodržovat určitý řád při spolupráci, nemůže počítač dělat to, proč to do něj všechno chceme dostat. Když prostě bude každý psát informaci, která patří na dotyčné místo někde jinde, tak pak nemůžete očekávat, že bude schopen najít Vám potřebné informace v daném místě. Je to stejné jako někde v továrně, prostě, bez toho aniž by mašiny věděly, kde, kdy a co příjde, není možné práci automatizovat. Zároveň čím více je systém fungování složitější, tím horší jsou výsledky.

Proto jsme vyvinuli platformu tak, aby informace byla zadána v systému pokud možno jen jednou, ale užívána bez omezení. Tímto se oproti současnému fungování světa (evidentní příklady z mnoha oblastí můžeme zájemcům popsat) uspoří zásadní množství energie lidí a času.

Každá stránka či projekt platformy zahrnuje základní rozcestník všech prvků, které jsou stěžejní pro celou platformu a její fungování Tento rozcestník vypadá takto a bude dynamicky doplňován podle potřeb:

Seznam všech podstránek projektu | Historie | související projekty | úkol | návrh| | hlasování/anketa | koordinační patro | skupina | grafické symboly/ikony | podklady

Popíšeme co jednotlivé sekce znamenají/obsahují:

• Seznam všech podstránek projektu - na této stránce budou uvedeny přehledně a filtrovatelně všechny podřízené prvky projektu, případně prvky, které kdokoliv jiný v platformě zařadil (patřičným označkováním) k tomuto projektu a na danou úroveň. Jelikož funguje ochrana práce tvůrce daného projektu, aby mu kdokoliv práci nekazil, nesmazal, apod. jsou odděleny v přehledu stránek ty prvky, které sám autor projektu "schválil" od těch, které toto schválení neobrdžely. Více o ochraně práce a projektů na této platformě píšeme ve odstavci Základní pravidla fungující při vaší tvorbě na platformě sila-sdileni.cz

• Historie - zde by měl autor nebo jiný schválený editor vést určitou historii postupu projektu, něco na způsob popisu nových verzí u programů, nebo něco na způsob kdysi psaných kronik. Je čistě záležitostí autora jak si dá s tím záležet, protože pak podle toho má i ohlasy lidí i případné nové spolupracovníky

• související projekty - jsou projekty, kde autor vypsal názvy jiných projektů, se kterými ten jeho nějak souvisí, zároveň je možné vidět i záznamy jiných projektů, které navrhli jiní uživatelé platformy

• úkol - zde bude seznam úkolů daného projektu, úkoly jsou jednoduše natolik malé činnosti a aktivity, pro které nemělo smysl zakládat další podprojekt či zcela nový související projekt. Např. to bude u projektu úkol >> "úkol č.123 - najít fotku k popisu speciální odrůdy rajčat Vertical pro vertikální farmu". V tomto případě by byla hiearchie projektu např. tato "vertikální farma>zelenina>rajčata>daný úkol č.123, všechny úkoly bude možné opět plně prohledávat dle libovolného parametru zvoleného komunitou. Např. parametr bude najdi nedokončené úkoly, kde je nutné najít grafický podklad, a autor danému úkolu dává nejvyšší prioritu.

Všimněte si, že daný úkol je podstránkou podprojektu "rajčata", který má zároveň nadřazený projekt "zelenina", a ten nadřazený projekt "vertikální farma".

Jenže naše platforma umožňuje i takovou logiku, že na úrovni projektu "vertikální farma" bude zadán úkol č.123 (stejné číslo, ale v jiné úrovni projektu), kde potřebujeme po komunitě, aby doplnila alespoň jednoduché základní ikonky ke každému typu zeleniny, které budou potom tvořit grafické zobrazení jednotlivých kategorií zeleniny. Jak je vidět, je velmi účelné resp. logické tento úkol zadat nikoliv na úrovni všech podprojektů projektu "zelenina"(zbytečné pracné tento požadavek/úkol psát například do 50 podprojektů "zelenina"), ale pouze jen 1x na úrovni společné pro všechnu tu zeleninu.

I následný kontroling provedení úkolu bude pak jednodušší provést například dotazem "zobraz mi všechny podprojekty zelenina, kde chybí fotka" a "spočítej rovnou kolik procent /nebo absolutně v počtu vlastně chybí dodělat" než procházet například 50 stran jednotlivých zelenin a zjišťovat kde je a kde není daná ikona.

A stejný způsob efektivity práce jako výše uvedený lze používat napříč všemi prvky naší sémantické wiki platformy. Vlastně neexistuje omezení v tom, co bude chtít komunita vidět za parametry (jak bude označkován obsah) u jednotlivých projektů a podle nich pak vyhledávat co potřebuje. Je to čistě na potřebách komunity či daného projektu.

• návrh - je to prvek, který daný autor/editor nemá ještě dořešený tak, aby mohl tuto věc prohlásit jako samostatný projekt, kde jak jsme psali dříve je pro efektivní práci v komunitě nutné, aby už projekt měl jasný cíl a cestu jak se k tomu dobrat. A dokud jej nemá zcela jasné, měl by být do té doby evidován jako návrh.

• hlasování/anketa - svým způsobem je to jedna ze stěžejních funkcí a zároveň by i měla být nejméně potřebným prvkem platformy. To je protiklad co ? Vysvětlíme si to. Hlasování prostě použijeme v případě, kdy jsme už vyčerpali jakékoliv technické řešení dané věci. Pokud se totiž něco řeší technickým/vědeckým způsobem a nejsou v tom řešení tyto dnešní problémové skutečnosti jako : ego, plat, boj o pozice v organizaci, tak nějak hlasování, je vlastně důsledek neschopnosti či nemožnosti vyřešit něco technickou cestou. Uvedené problémové skutečnosti silně degradují jakoukoliv dnešní činnost natolik, že i zcela jasná technicky zdůvodnitelná záležitost je nakonec politizována a je nutné vybírat z x řešení, podle toho kdo v tom má jaké finanční zájmy. To zde u nás prostě nemá místo.

Otevřená komunita pracuje čistě technicky/vědeckým způsobem, protože na každý problém je vždy jen jedno nejlepší řešení nikoliv dvě a více !!. Není to záležitost, kdy jde o čistě subjektivní věci jako je barva, která se líbí danému člověku apod. případy. Proto je to hlasování až opravdu poslední věc, co v projektu použít.

Vždy se snažte najít tolik variant řešení a k nim fakta, která se křížově vyhodnotí, že hlasování nebude třeba.

• Anketa - tu používejte právě na činnosti, kdy potřebujete znát stav názorů komunity na věc, kterou není v aktuální dobu možné řešit technickou cestou (např. na to nejsou nástroje, nebo dostatek informací), ale je nutné si udělat prostě pocitový názor na věc ve skupině.

• koordinační patro - takto označujeme technický nástroj, který umožňuje obejít omezen biologické schopnosti člověka zpracovávat jen omezené množství komunikace tedy vstupů/výstupů v jeden časový úsek. Prostě když bude v projektu řešena určitá věc a dejme tomu, že na danou věc napíše 1000 lidí své řešení, je jasné, že dobrat se výsledku co je tedy aktuálním nejlepším řešením pro těchto 1000 lidí je časově zcela mimo možnosti jedné osoby. Myslíme tím projít si výstup každého zúčastněného člověka a vytvořit z toho nějakou agregaci řešení.

Pro začátek tento pojem v klidu přeskočte, popsána bude hlouběji v sekci "Seznam základních odkazů, které prohlubují znalosti o tom jak editovat obecně sémantickou wiki".

Pokud byste si neprostudovali detailnější nápovědu, tak toto pole nechte v klidu prázdné a netvořte zde žádné podstránky projektu.

• skupina - je to prvek, ze kterého se skládají jednotlivá koordinační patra, opět pro začátek tento pojem v klidu přeskočte, popsána bude hlouběji v sekci "Seznam základních odkazů, které prohlubují znalosti o tom jak editovat obecně sémantickou wiki". Pokud byste si neprostudovali detailnější nápovědu, tak toto pole nechte v klidu prázdné a netvořte zde žádné podstránky projektu.

• grafické symboly/ikony - info o tom, že stránka obsahuje orientační grafické symboly pro rychlejší čtení informací << obrázky se čtou rychleji než to samé v textu. Jelikož dnes musíme být velmi efektivní ve spolupráci, pak toto je dosti důležitý prvek pro orientaci na celé platformě sila-sdileni.cz

Jelikož budou tyto prvky jednotné jak pro celou platformu, tak i v rámci jednotlivých projektů, bude po pár dnech práce velmi rychlá orientace pro každého uživatele platformy ve všech jejích prvcích.

• podklady - stránka všech podkladů od tohoto místa (stránky) směrem dolů. Tzn. bude automaticky ukazovat všechny vložené podklady (soubory, fotky, videa apod.) do dané úrovně projektu. Vše bude možné plně prohledávat. Podklady si opět komunita v rámci celé platformy i samotných projektů bude moci označit dle potřeb. A jelikož je součástí wiki i historie, tak zde bude fungovat i určité verzování (změna, záměna) podkladů

Vložení informace do projektu či článku

---

Pokud chcete tedy začít editovat nový projekt či jen přidat byť malou informaci do projektu či článku, lze to udělat těmito způsoby:

• pomocí vizuálního editoru - je to nejjednodušší forma tvorby, pokud neznáte jazyk, kterým se píše kód wiki a zároveň stránka nemá editační box s názvem "edit with form" = "editovat s pomocí formuláře", kde tento box najdete mezi záložkami každé stránky a to vpravo nahoře.

• pomocí možnosti "editovat s pomocí formuláře" = "edit with form". Toto je naprosto nejjednodušší vytvoření nové stránky/projektu i pro ty co neumí s počítačem nic jiného než napsat text do klávesnice a na něco kliknout myší :-)

Formulář je předpřipravený prvek, kde pouze na správná místa vkládáte informace, případně vybíráte z nabídky, která se objevuje při samotném psaní do jednotlivých polí

Zde se prostě nestaráte o nic jiného než správně nakrmit odpovídajícím obsahem danou stránku a o formátování, označkování vámi vloženého textu se už stará systém.

Pro začátky je "formulář" asi nejrychlejší varianta tvorby obsahu na platformě.

• pomocí wiki kodu - toto už předpokládá určitou znalost cca na úrovni znalosti HTML kodu jako když tvoříte web stránku. Jde o specialitku, kde pro takovou tvorbu je nutné znát nějaké věci a to odpovídá určitému času strávenému studiem dokumentace k tomuto systému. Je to určitá forma programování, takže využití běžnou populací je mizivé. Jde o nejnáročnější proces tvorby na platformě.

• importem dat z jiných systémů - toto je už otázka pokročilejší znalosti, ale je vhodné tuto informaci také uvést

Odkazy níže vás zavedou na nápovědu na wikipedii, kde už je nápověda v dostatečné kvalitě zpracování : Nápověda:Jak editovat stránku

Nápověda:Editační stránka

Nápověda:Formátování textu

Nápověda:Mezijazykové odkazy - zatím nemá smysl studovat, tuto věc v první dnech seznámení ani nevyužijete, jde spíš o informaci jak se to řeší s jazykovými verzemi

Editace stránek platformy pomocí vizuálního editoru

---

zde uvádíme pouze odkaz na nápovědu na obvyklý editor používaný na Wikipedii: Vizuální editor

je možné, že v současné době, ještě nebudeme mít spuštěnou stejnou verzi editoru jako na Wikipedii, ale vzhledem k tomu, že mnohé co je popsáno v nápovědě na wikipedii je intuitivní a celkem rozumně popsáno, budou stejné postupy platit ± i pro náš aktuální vizuální editor.

Velmi doporučuji se naučit ovládání skrze klávesové zkratky, značně to urychluje práci

Editace stránek platformy pomocí formuláře

---

Tato editace je natolik jednoduchá, že v naprosté většině prostě jen píšete do připravených buněk text bez nutnosti dalších formátovacích značek apod..

Každá buňka je vlastně ona sémantická značka, které se přiřadí hodnota v podobě toho co napíše dovnitř boxu.

Pak se už nestaráte o to jestli, jste text správně naformátovali, správně "označkovali" patřičný obsah, to vše za Vás už udělá systém. Vy musíte zvládnout jen jednu věc.

A to umístit pro Vaši komunitu potřebné informace do správného boxu, což by neměl být problém, protože vše je pořádně popsáno bublinkovou nápovědou. Pokud si nejste něčím jistí, pak se podívejte do jiného projektu/stránky, jak je ta informace uložena tam a ihned pochopíte další souvislosti. Pokud by přeci jenom nastal problém, že by chtělo zavést nějaký další box (označkovat obsah), klidně jej napište do boxu pro volný text a přidejte nad text tento kousek kódu, který tam zkopírujete {{#set:Žádost o pomoc=váš krátký popis}}{{#set:Uživatel žádá pomoc={{CURRENTLOGGEDUSER}}}} , kde namísto textu "váš krátký popis" napíšete, kde máte problém. Tento kod nám ukáže, kde je žádána pomoc a pokusíme se s tím pomoci. Blíže k využití této pomoci to popisuje bod 3.2.7

Editace stránek platformy pomocí wiki kodu

---

Tato editace stránek platformy vyžaduje znalosti o wiki kodování obsahu. Je to pro běžného uživatele už jen otázka vlastní píle se toto naučit, ale v podstatě jde o určitou variantu HTML kodování jako u běžných webových stránek. Nejlépe se toto učí člověk na příkladech hotových stránek, společně s dostupnou nápovědou.

Něčemu nerozumím, potřebuji pomoci, žádost o pomoc

---

Tento postup s žádostí o pomoc, uvedený o dva odstavce výše v "Editace stránek platformy pomocí formuláře", můžete prozatím využívat i u jakékoliv jiné potřeby. Podstatné je, abyste tento kód {{#set:Žádost o pomoc=váš krátký popis}}{{#set:Uživatel žádá pomoc={{CURRENTLOGGEDUSER}}}} vložili pokud možno přesně na místo, kde Vám problém vzniká, nahradili ve výše uvedeném kodu pouze "váš krátký popis" vaším popisem problému a my jej tak rychle i lokalizovali. Odpověď pak najdete na diskusní části dané stránky (viz záložka "diskuse" nad článkem nebo stiskněte současně klávesy alt+shift+T)

Kde najít inspiraci pro první kroky k samotné tvorbě

Jednak v následujícím bodě je odkaz na již realizované projekty ostatních lidí.

Ale hlavní je říct si to, co vlastně potřebujete Vy a váš projekt a práce ve vaší komunitě lidí. Důležité je vědět čeho chcete společně dosáhnout, jakou cestou a tu nejzásadnější věc, na čem se bude celá ta spolupráce tvořit a komunikovat, tak už vám vyřeší naše platforma SMW

I tato příprava v podobě nějakého organizačního konceptu se už dá tvořit společně na tomto místě.

Další oborové příklady využití sémantické wiki

zde na této stránce Funkční příklady wiki