Hydroponie v domácích podmínkách: Porovnání verzí

Z Wikisdílení
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
{{Projekty-rozbaleny
 
{{Projekty-rozbaleny
 +
|obory projektu=Zemědělství,
 +
|základní popis=bez automatizace
 +
|výsledek=Test prokázal schopnost rostlin plodit za omezeného denního světla a s nepravidelnou zálivkou v panelovém bytě.
 
|Typy uživatelů - dle vzdělání=vědecká, hobby
 
|Typy uživatelů - dle vzdělání=vědecká, hobby
 
|Typ obsahu stránky=projektová dokumentace, osobní praktické zkušenosti
 
|Typ obsahu stránky=projektová dokumentace, osobní praktické zkušenosti
 
|Typ doprovodných souborů na stránce=grafika
 
|Typ doprovodných souborů na stránce=grafika
 +
|Celkový stav projektu / činnosti=celkové řešení
 +
|Průběžný stav projektu / činnosti=vyřešeno
 +
|Priorita činnosti=nízká
 +
|Stát=ČR
 +
|datum a čas plánovaného zahájení projektu/úkolu=2014/03/01
 +
|projekt dokončen=Ne
 +
|datum a čas přerušení činnosti na projektu/úkolu=2014/10/31
 
}}
 
}}
 
 
O hydroponii se v dnešní době poměrně často mluví jako alternativa ke klasickému půdnímu způsobu pěstování. Z názvu lze odvodit, že hlavní roli hraje zejména voda.  
 
O hydroponii se v dnešní době poměrně často mluví jako alternativa ke klasickému půdnímu způsobu pěstování. Z názvu lze odvodit, že hlavní roli hraje zejména voda.  
 
Jako příznivci vědecké metody jsme se rozhodli tuto technologii vyzkoušet. Hlavním cílem pro nás bylo hlavně ověření funkčnosti v malém měřítku.   
 
Jako příznivci vědecké metody jsme se rozhodli tuto technologii vyzkoušet. Hlavním cílem pro nás bylo hlavně ověření funkčnosti v malém měřítku.   
Řádek 24: Řádek 33:
  
 
Není žádným tajemstvím, že zemědělská půda ztrácí na své původní síle a slábne její úrodnost. Důvodů, proč se tomu tak děje, je hned několik. Patrně největším problémem je ale různé postřikování proti škůdcům a nedostatek prostoru pro regeneraci půdy. Proto je vhodné hledat tyto alternativy pro případ, že by ten klasický způsob již z různých příčin nebyl možný.
 
Není žádným tajemstvím, že zemědělská půda ztrácí na své původní síle a slábne její úrodnost. Důvodů, proč se tomu tak děje, je hned několik. Patrně největším problémem je ale různé postřikování proti škůdcům a nedostatek prostoru pro regeneraci půdy. Proto je vhodné hledat tyto alternativy pro případ, že by ten klasický způsob již z různých příčin nebyl možný.
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<gallery>
 +
Soubor:DSC06860(1).JPG|Hydroponie 1
 +
Soubor:DSC06863(2)a.JPG|Hydroponie 2
 +
</gallery>

Aktuální verze z 15. 2. 2016, 12:40


O hydroponii se v dnešní době poměrně často mluví jako alternativa ke klasickému půdnímu způsobu pěstování. Z názvu lze odvodit, že hlavní roli hraje zejména voda. Jako příznivci vědecké metody jsme se rozhodli tuto technologii vyzkoušet. Hlavním cílem pro nás bylo hlavně ověření funkčnosti v malém měřítku.

Nejprve bylo zapotřebí vyrobit malou "hydroponickou farmu". Naší inspirací se stal model WindowFarms. Pro napodobení jsme použili prázdné PET lahve, kterým jsme odřízli dno a vykrojili okénko pro rostlinku. Následovalo oblepování vrchní části PET lahve (která ale ve výsledku bude částí spodní) pomocí neprůhledné izolepy. (Tato část se dá nahradit také nasprejováním barvou.) Tento krok je důležitý pro to, aby se ke kořenům dostalo minimum světla a simuloval tak pobyt v zemi. Dále je nutné upravit kelímky od jogurtů a to tak, že se na jejich dně provrtají díry a po stranách kelímku vystřihneme několik pruhů po jeho povrchu. Díky těmto otvorům je kořenový systém schopen růstu. Pro plnění kelímků používáme keramzit - kamínky, které dobře absorbují vodu a tím udržují vlhkost. Nakonec potřebujeme mít také nějakou základnu, která udrží věž PET lahví ve svislé poloze a zároveň bude sloužit jako jímka stékající vody. Přípravnou fázi máme tedy za sebou a můžeme se pustit do přesazování rostlin.

Pro náš projekt jsme si vybrali takové rostliny, kterým hydroponie svědčí, tzn. rajčata, hrášek, dále jsme sáhli po pažitce, petrželce, ledovém salátu, mátě a po jahodách. Všechny sazeničky vybraných rostlin jsme získali na farmářských trzích, tzn. že vyrostly v půdě. Kořeny jsme opatrně očistili od hlíny a šetrně opláchli pod tekoucí vodou. Následovalo jejich zasazování do kelímků. Pokud je kořen dostatečně dlouhý, vyplatí se ho usměrnit do díry v kelímku - usnadní to jeho další rozrůstání. Rostlinku umístíme spíše ke kraji kelímku, protože PET lahev má pouze jedno okénko. Plný kelímek přemístíme do jedné z PET lahví a takto pokračujeme podle počtu rostlin.




Není žádným tajemstvím, že zemědělská půda ztrácí na své původní síle a slábne její úrodnost. Důvodů, proč se tomu tak děje, je hned několik. Patrně největším problémem je ale různé postřikování proti škůdcům a nedostatek prostoru pro regeneraci půdy. Proto je vhodné hledat tyto alternativy pro případ, že by ten klasický způsob již z různých příčin nebyl možný.