Rychlá nápověda - vytvořena týmem sila-sdileni.cz: Porovnání verzí

Z Wikisdílení
Přejít na: navigace, hledání
m
m (Základní příklad využití platformy - domácí knihovna)
Řádka 65: Řádka 65:
 
Budu chtít najít všechny informace o vertikálním pěstování rostlin. Jednoduchý dotaz, že ? . Tak jej trochu vylepšíme.
 
Budu chtít najít všechny informace o vertikálním pěstování rostlin. Jednoduchý dotaz, že ? . Tak jej trochu vylepšíme.
 
Řekneme systému wiki tyto požadavky:
 
Řekneme systému wiki tyto požadavky:
- najdi všechny publikace, kde jejich hlavním názvem je vertikální pěstování rostlin a zároveň najdi i všechny další publikace, které se o tomto tématu zmiňují
+
* najdi všechny publikace, kde jejich hlavním názvem je vertikální pěstování rostlin a zároveň najdi i všechny další publikace, které se o tomto tématu zmiňují
- k tomu mi vypiš a zobraz tyto podrobné informace:
+
* k tomu mi vypiš a zobraz tyto podrobné informace:
    - kolik publikací v knihovně mám , které řeší přímo dané téma
+
** kolik publikací v knihovně mám , které řeší přímo dané téma
    - kolik publikací v knihovně mám , které se zmiňují o daném tématu
+
** kolik publikací v knihovně mám , které se zmiňují o daném tématu
    - dále mi vypiš seznamy informací setříděné dle : jmen autorů, dále názvů knih, pak bych rád viděl seznam dle roku vydání
+
** dále mi vypiš seznamy informací setříděné dle : jmen autorů, dále názvů knih, pak bych rád viděl seznam dle roku vydání
    - u publikací, které se pouze nějak zmiňují o daném tématu mi vypiš přesně rozsah stránek knihy, kde to autor popisuje
+
** u publikací, které se pouze nějak zmiňují o daném tématu mi vypiš přesně rozsah stránek knihy, kde to autor popisuje
    - dále by mne zajímalo kolik je k tomu nějakých obrázků v daných knihách a rád bych viděl zase počty v jednotlivých knihách
+
** dále by mne zajímalo kolik je k tomu nějakých obrázků v daných knihách a rád bych viděl zase počty v jednotlivých knihách
    - u těch obrázků by mne také zajímalo kolik z nich jsou např. nějaké obrázkové návody, protože ty jsou pro mne mnohem rychlejší na "čtení", než to samé popsané textem  
+
** u těch obrázků by mne také zajímalo kolik z nich jsou např. nějaké obrázkové návody, protože ty jsou pro mne mnohem rychlejší na "čtení", než to samé popsané textem  
    - rád bych také např. viděl nějaké statistiky ohledně úspěšnosti pěstování touto formou a to zejména v domácích podmínkách
+
** rád bych také např. viděl nějaké statistiky ohledně úspěšnosti pěstování touto formou a to zejména v domácích podmínkách
    - dále pokud souvisí nějaké jiné typy pěstování s tímto typem vertikálního pěstování >> tzn. "moderní metody", zobraz mi základní typy a jejich krátký a výstižný popis (reálně by tam mohly být například aeroponie, hydroponie atd.)
+
** dále pokud souvisí nějaké jiné typy pěstování s tímto typem vertikálního pěstování >> tzn. "moderní metody", zobraz mi základní typy a jejich krátký a výstižný popis (reálně by tam mohly být například aeroponie, hydroponie atd.)
    - a co asi nejvíc budu hledat, je zda v daných knihách jsou někde napsány praktické zkušenosti s daným pěstováním buď samotných autorů, případně nějaké poznámky z řad členů mé rodiny, kteří samozřejmě knihovnu taky využívají
+
** a co asi nejvíc budu hledat, je zda v daných knihách jsou někde napsány praktické zkušenosti s daným pěstováním buď samotných autorů, případně nějaké poznámky z řad členů mé rodiny, kteří samozřejmě knihovnu taky využívají
  
 
Toto výše je jen malá ukázka, toho co člověk může chtít hledat v těchto informacích v podobě knih v klasické knihovně či v elektronické "knihovně" v podobě wiki systému. Další příklady najdete v oddíle/podsekci "[[Rychlá nápověda - vytvořena týmem sila-sdileni.cz#Další oborové příklady využití sémantické wiki|Další oborové příklady využití sémantické wiki]]"  
 
Toto výše je jen malá ukázka, toho co člověk může chtít hledat v těchto informacích v podobě knih v klasické knihovně či v elektronické "knihovně" v podobě wiki systému. Další příklady najdete v oddíle/podsekci "[[Rychlá nápověda - vytvořena týmem sila-sdileni.cz#Další oborové příklady využití sémantické wiki|Další oborové příklady využití sémantické wiki]]"  
Řádka 84: Řádka 84:
 
A teď si položte otázku, zda má smysl tyto informace hledat a popisovat jen pro sebe, nebo má smysl uvažovat nad tím, že podobné informace by mohl chtít znát i kdokoliv jiný ?. A další otázka se ihned nabízí >> nebude lepší když tyto informace budeme hledat a popisovat společně, tzn. zvládneme ten samý objem zpracovat za mnohem kratší dobu ?
 
A teď si položte otázku, zda má smysl tyto informace hledat a popisovat jen pro sebe, nebo má smysl uvažovat nad tím, že podobné informace by mohl chtít znát i kdokoliv jiný ?. A další otázka se ihned nabízí >> nebude lepší když tyto informace budeme hledat a popisovat společně, tzn. zvládneme ten samý objem zpracovat za mnohem kratší dobu ?
  
Pokud jste si na předchozí dvě otázky odpověděli ano, tak jste u nás na platformě sila-sdileni.cz jako doma. A pokud jen jednou ne, tak i tak čtěte dále. :-)  
+
Pokud jste si na předchozí dvě otázky odpověděli ano, tak jste u nás na platformě sila-sdileni.cz jako doma. A pokud jen jednou ne, tak i tak čtěte dále. :-)
 
+
 
 
==== Jak nám tedy systém wiki může pomoci k většímu poznání ?  ====
 
==== Jak nám tedy systém wiki může pomoci k většímu poznání ?  ====
  

Verze z 27. 5. 2017, 11:29

Rychlá nápověda - úvod

Tato rychlá nápověda má ulehčit od nutného studování celkem obsáhlé nápovědy, kterou lze najít na [wikipedii] či na jiných cizojazyčných místech a hlavně bude popisovat samotné principy wiki tvorby pro velmi rychlou orientaci, jak tvořit obsah na této platformě.

Zároveň popíšeme i to jak vytvářet komunitní wiki na takové úrovni, která využije práci celé komunity na maximum a nebude to jen další internetový zápisníček či pouhá "mrtvá" encyklopedie faktů (což je pro nás i projekt samotné wikipedie). Toto totiž umožňuje nástavba základního media-wiki softwaru pod názvem sémantická wiki.

Tuto nápovědu budeme psát tak, jak to obyčejný člověk potřebuje - tj. tak aby obsah komunitních projektů dokázala tvořit téměř ihned i uklízečka, která umí např. jen klepnout do klávesnice, označit něco myší, ale přesto má zase jiné znalosti v jiných oborech lidské činnosti, které se komunitě budou hodit a chtěla by je tedy předat.

Všechny ostatní nápovědy co naleznete na českém webu jsou psány takovým tím "odborným" způsobem, ale my víme, že 95 % lidí v počátku seznamování s touto platformou potřebuje nikoliv technicky přesnou (a tudíž na studium náročnou nápovědu), ale co nejrychlejší úvod k tomu, aby mohli ihned začít spolutvořit na vybraných projektech, které je zajímají a kde mohou něco přínosného předat a ne se prvně "prokousat" haldou celkem otravného čtení "jak na to".

Rozdíl mezi wikipedií a sémantickou komunitní wiki

Jak vnímáme projekt wikipedie

Je to pro nás ukázka toho co dokáže svobodný a otevřený přístup nad spoluprací neomezeného počtu lidí celého světa na svobodném a otevřeném software. Je to ukázka, že i drobný přínos jedince má zde uplatnění, což nelze dnes plně říci v případě reálného uplatnění jakékoliv byť i drobné práce člověka v reálném prostředí v místě kde žije.

To co dokázala zatím komunita lidí kolem wikipedie je jen slabý odvar toho co je schopna dokázat komunita lidí s využitím sémantické wiki, která je prostě informační technologií a novým webem budoucnosti. I když musíme uvést, že tu sémantiku (jednoduše bychom to definovali jako "označkování obsahu" pro pozdější strojové využití vytvořených informací) se snaží organizace, která udržuje všechen propojený ekosystém wiki, vyřešit projektem wikidata. Wikidata je možno chápat jako strukturovanou databázi informačních dat, ze které je možno čerpat pod jednotným zatříděním ve všech jazycích stejnou informaci do lokalizovaných projektů ekosystému wiki, tj. například i do wikipedie. Nicméně pro nás je to z funkčního hlediska pro obyčejné uživatele zatím jen další složitý postup k osvojení, který navíc hodláme postupně automatizovat na takovou úroveň, kdy uživatel ani nebude vědět, že zároveň svou činností plní i modul wikidata.

A pokud hovoříme o budoucnosti, kde sdílení poznání a znalostí celé společnosti má absolutní přednost před komercí, všudepřítomnou a vlezlou reklamou a dalšími podobnými zbytečnostmi dnešní upadající společnosti, tak tu zde budete s námi tvořit poprvé až na platformě wiki.sila-sdileni.cz. Pokud jsme dobře hledali, k dnešnímu datu 2017-05-24 nevíme o jiném projektu v ČR a SR, který by toto byl schopen generovat. Pokud o něčem takovém víte pošlete nám prosím informace o takovém projektu a rádi se budeme inspirovat.

Jak vnímáme platformu sila-sdileni.cz a především sémantickou wiki

Sémantická wiki respektive projekt sila-sdileni.cz naplno využívá nejmodernější a nejpokrokovější technologie dnešní doby co se týče sdílení informací, zkušeností, znalostí prostě všeho co se dá převést do digitálního světa a následně velmi rychle využívat.

Jen lehce připomínáme, že to vše je k dispozici plně bezplatně a to i pro komerční využití v rámci licencí, které definují způsob využití práce všech lidí zapojených do naší platformy a taky chrání obsah této platformy před nechtěným zneužitím či nějakou blokací svobodného sdílení informací a poznání současným společenským uspořádáním, kde je zcela nesmyslně vzhledem k dnešním technologickým možnostem, neustále vše řízeno pouze finančním ziskem.

Obsah rychlé nápovědy

Jak funguje struktura informací wiki

Vysvětlení fungování wiki pro lidi, kteří neznají jak fungují počítače (ostatní tento oddíl přeskočte)

V běžném životě či i v praktickém využití se běžně užívá metody určité metody jak roztřídit nějaké informace či předměty.

V knihovně máme rozdělené knihy např. do jednotlivých polic například podle žánrů, pak podle abecedy názvů knih či jmen autorů. Podobný systém třídění v převážné většině užívá i kterýkoliv uživatel, který si ukládá svá data, informace do počítače. Má tam složky, podsložky a pak samotné soubory v těch daných složkách a toto zjednodušeně odpovídá té knihovně, policím a knihám, které jsou v nich umístěny.

Tento výše uvedený stromový systém umožňuje používat i samotná wiki, nicméně ve wiki se používá a funguje a jiný systém třídění a organizace dat, který vychází jen z toho, že počítače umožňují něco, co reálný život moc neumožňuje. To co běžný život neumožňuje je strojové zpracování informací či hmotných předmětů člověkem v takové rychlosti, jak to umí technika resp. počítače, roboti. Samozřejmě jsou oblasti, kde člověk bude ještě nějakou dobu mnohem lepší než kdejaký počítač či robot. A tento náš projekt chce spojit to nejlepší z obou světů.

Ve wiki tedy funguje třídění a kategorizace informací tím způsobem, že informace leží defacto na jedné hromadě, resp. jako kdybyste doma své knihy vyložili libovolně na podlaze bez ohledu na to, ze které poličky daná kniha je. V běžném životě byste velmi složitě hledali nějak danou knihu, nebo to kde leží knihy například řešící "domácí zahradu" a začíná jejich název písmenem "X". Ale počítače s takovým chaosem "na podlaze" nemají problém, pokud jim pomůžeme malinkým fíglem.

Ten fígl vězí v tom, že řekneme počítači než tu informaci o knize uložíme do jeho útrob (resp. na tu jeho podlahu), jak se daná kniha jmenuje, jaké je jméno autora a plno dalších informací, které bychom chtěli o své knihovně znát a podle nich pak dále i rychle vyhledávat. Počítači je relativně jedno, kde se nachází informace o knize, defacto mu nevadí, kde to na té "podlaze" má uloženo, kolik dalších informací mu postupně doplníte dle Vašich potřeb, protože je schopen velmi rychle najít kdejakou knihu, podle potřebné informace, kde leží a je schopen téměř okamžitě ukázat potřebné informace člověku.

Vysvětlení fungování wiki

V úvodu jsme popsali princip fungování wiki pro lidi, kteří neví nic o fungování počítačů. Zde tady navážu a budu popisovat už více do hloubky jak wiki funguje.

Na encyklopedii wikipedia.org, což je prvotní příklad využití wiki systému je každý článek jako kdyby jednou knihou, případně nějakým článkem knihy. Pro začátek je to jedno jak to vezmeme, zda jako článek či celou knihu. Každá tato kniha či článek leží ve wiki systému uložena na jedné velké ploše, tzn. není to uloženo jako v knihovně na určitých úrovních tj. policích či v počítači v jednotlivých složkách zatřízených dle nějakých voleb uživatele.

Kategorizaci a třídění dle jakýchkoliv parametrů už pak zajištuje "označkování" dané knihy (oborové zatřídění , název, jméno autora, co kniha řeší, citace, odkazy atd.) určitou strojovou informací, kterou je schopen systém wiki, kdykoliv vytáhnout v mžiku pro další užití člověkem. Svým způsobem je to agregace alespoň základních informací, které v běžné (např. i vědecké) knihovně najdete na evidenčních kartičkách a které se používali kdysi v době bez PC a mnohdy jsou vidět i dnes, kdy už tuto funkci převzali plně počítače.

Pomocí tohoto "označkování" obsahu pak je systém schopen vygenerovat jakoukoliv kombinaci dotazů člověka, které by chtěl v daném systému najít. A je jen na daném člověku či komunitě lidí, jak detailně a do široka si bude chtít svou společnou práci takto zpřístupnit pro pozdější velmi efektivní využití.

Toto označkování si můžeme v jednoduchosti vizuálně představit jako popisný štítek na polici knihovny, barevný štítek na jednotlivé knize, či jako záložku s popsem zajímavé informace, vloženou kterýmkoliv čtenářem/uživatelem někde dovnitř knihy. Jenže zde přichází právě ta síla techniky, která je schopna na rozdíl od člověka velmi rychle najít, ukázat jakoukoliv kombinaci informací, kterou by chtěl na jedno kliknutí ze systému wiki získat kdokoliv ze své celé knihovny.

Jelikož bychom chtěli na celé platformě uplatňovat rozšiřování poznání tou nejefektivnější formou vzdělávání, budeme se snažit u každé řešené věci vždy uvádět srozumitelné příklady, které si bude moci každý člověk (tzn. i zcela bez schopnosti pracovat s počítačem) představit ve svém běžném reálném životě pro plné pochopení


Základní příklad využití platformy - domácí knihovna

Uvedeme tedy první příklad: Budu chtít najít všechny informace o vertikálním pěstování rostlin. Jednoduchý dotaz, že ? . Tak jej trochu vylepšíme. Řekneme systému wiki tyto požadavky:

  • najdi všechny publikace, kde jejich hlavním názvem je vertikální pěstování rostlin a zároveň najdi i všechny další publikace, které se o tomto tématu zmiňují
  • k tomu mi vypiš a zobraz tyto podrobné informace:
    • kolik publikací v knihovně mám , které řeší přímo dané téma
    • kolik publikací v knihovně mám , které se zmiňují o daném tématu
    • dále mi vypiš seznamy informací setříděné dle : jmen autorů, dále názvů knih, pak bych rád viděl seznam dle roku vydání
    • u publikací, které se pouze nějak zmiňují o daném tématu mi vypiš přesně rozsah stránek knihy, kde to autor popisuje
    • dále by mne zajímalo kolik je k tomu nějakých obrázků v daných knihách a rád bych viděl zase počty v jednotlivých knihách
    • u těch obrázků by mne také zajímalo kolik z nich jsou např. nějaké obrázkové návody, protože ty jsou pro mne mnohem rychlejší na "čtení", než to samé popsané textem
    • rád bych také např. viděl nějaké statistiky ohledně úspěšnosti pěstování touto formou a to zejména v domácích podmínkách
    • dále pokud souvisí nějaké jiné typy pěstování s tímto typem vertikálního pěstování >> tzn. "moderní metody", zobraz mi základní typy a jejich krátký a výstižný popis (reálně by tam mohly být například aeroponie, hydroponie atd.)
    • a co asi nejvíc budu hledat, je zda v daných knihách jsou někde napsány praktické zkušenosti s daným pěstováním buď samotných autorů, případně nějaké poznámky z řad členů mé rodiny, kteří samozřejmě knihovnu taky využívají

Toto výše je jen malá ukázka, toho co člověk může chtít hledat v těchto informacích v podobě knih v klasické knihovně či v elektronické "knihovně" v podobě wiki systému. Další příklady najdete v oddíle/podsekci "Další oborové příklady využití sémantické wiki"

A nyní si zkuste představit kolik byste museli věnovat času, než byste všechny dané informace takto výše popsané získali v obyčejné knihovně co Vám stojí doma? Asi by ten obraz byl takový, že si řeknete, že to není reálné v rozumném čase zvládnout. A máte zcela pravdu.

A teď si položte otázku, zda má smysl tyto informace hledat a popisovat jen pro sebe, nebo má smysl uvažovat nad tím, že podobné informace by mohl chtít znát i kdokoliv jiný ?. A další otázka se ihned nabízí >> nebude lepší když tyto informace budeme hledat a popisovat společně, tzn. zvládneme ten samý objem zpracovat za mnohem kratší dobu ?

Pokud jste si na předchozí dvě otázky odpověděli ano, tak jste u nás na platformě sila-sdileni.cz jako doma. A pokud jen jednou ne, tak i tak čtěte dále. :-)

Jak nám tedy systém wiki může pomoci k většímu poznání ?

Je to jednoduché.

Za prvé je třeba říci, že systém wiki na kterém běží tato platforma to vše, co jsem uváděli v příkladu umí plně a vcelku velmi rychle zrealizovat. A když si ten úkol nad domácí knihovnou převedete myšlenkově na jakýkoliv jiný projekt co vás napadne, to vše je možné bez jakéhokoliv omezení. Je zcela jedno zda budete chtít "označkovat" projekt kde budete například řešit výrobu strojů pro zemědělství, hledat nějaké přírodní scenérie jako např. světové kaňony, nebo mít možnost vyhledávat tímto způsobem napříč světem rostlin pro zahradu. A nebo budete tímto způsobem chtít řešit například maximální soběstačnost obcí ? I toto není problém, a není problém také na této wiki platformě vybudovat i živou a první plně otevřenou universitu lidského poznání a to je mimo jiné i naším cílem.

V tomto oddíle popíšeme tedy jak toho dosáhnout a uvedeme dalo by se říci základní, již ve světě realizované projekty komunit lidí různých zájmů.

Co pohání vývoj wiki systémů - např. wikipedia.org ?

I takový velký projekt otevřeného vzdělání jako wikipedie je funkční jen díky jednomu jedinému faktoru. Funguje díky dobrovolné ochotě samotných lidí přispět zcela zdarma jeden druhému kouskem své práce a vědět, že když se to spojí do velkého objemu, tak už to vytvoří zcela jasně viditelný výsledek a užitek všem společně. Nikdo z těch co přispívají neřeší, jestli jeden udělá tisíce hodin práce a druhý někde jen opraví pár gramatických chyb v textu někomu jinému. Vše co je přínosné se počítá stejně. Samozřejmě zkušenosti člověka, který edituje a tvoří už nějaký ten rok budou mít větší váhu než nováčka jenž teprve začíná, ale i to není zcela jasným pravidlem

Jinými slovy pozitivní a konstruktivní příspěvek každého uživatele, byť svým objemem drobný je ve velkém počtu společně editujících lidí, přeměněn na zcela jiný výsledek činnosti i za pomoci daného člověka, než kdyby to samé dělal jednotlivec sám. Prostě a jednoduše to pracuje na principu efektivního sloučení mnoha malých jednotek energie tj. každého člověka v jednu velkou energii a výsledek. Toto slučování totiž tato wiki prostě umí.

A jak by to tedy pracovalo v našem případě využití knihovny ?

Jak může mnoho lidí společně tvořit jednu věc ?

Každý z nás má určitou věc, která ho baví a rád by měl v této věci co nejvíce poznání a výsledků. A často tu samou věc zajímá mnoho jiných. Takže se nabízí otázka proč energii těch lidí vlastně nespojit v jednu živou tvůrčí hmotu ?

Dosud byl problém v tom, že mnoho lidí tvoří samostatně na mnoha různorodých nástrojích, je to pro ně mnohdy neskutečná oběť času, mnohdy peněz a výsledek jejich práce zůstává jen u nich doma, případně je nějak dostupný na netu, ale ve formátu či pod licencí, která nedovoluje to dílo nějak dál potáhnout na vyšší úroveň a tuto vyšší úroveň zase předat i původnímu autorovi jako poděkování i za jeho práci.

Takže ve výsledku mnoho lidí dělá na stejném projektu a doslova to smrdí mrháním neskutečného množství jejich času, oproti tomu co by mohli věnovat, kdyby dělali práci společně. Na toto téma "mrhání lidského potenciálu" by se dala napsat samostatná kniha příkladů z praxe (což také později napíšeme). Je předpokladem, že když by tito lidé spolupracovali na společné zálibě, projektu, že všichni budou mít zájem maximálně potáhnout tu práci na co největší úroveň, za co nejkratší čas a to bez zbytečných hádek, nějaké stupidní současné všude používané konkurence apod.. A také je předpokladem i to, že by lidé velmi rádi chtěli mít možnost svou práci chránit před "parazity" , kteří jejich práci ničí a nijak nepřispívají. A bohužel dnešní doba takových postižených lidí generuje čím dál více.

Toto vše nám wiki platforma umožňuje vyřešit. Aby toto bylo možné je nutné se domluvit na určitých základních principech spolupráce, které dovolí to, že bude možné spojit energii všech zapojených lidí v nějakém společném projektu.

Toto řeší na této platformě základní sociální společenské principy. Ty budou mít vždy přednost před řešením technickým, které bude nasazeno až v případě, že nějaký "parazit" bude narušovat práci jiných lidí i přesto, že jsou k dispozici popsána základní pravidla spolupráce. Samozřejmě technické řešení je nutno vnímat jako "tvrdou ruku otce" a to sociální jako "jemnou a citlivou dlaň matky". Každý má právo si zcela svobodně vybrat co na něj bude využito.

Domníváme se, že i "parazit" či špatně vychovaný člověk má mít možnost změny a proto nejdřív bude nabídnuta "jemná a citlivá dlaň matky" než bude nutné nasadit "tvrdou ruku otce". Víme totiž, že mnoho lidí v dnešní populaci neměli v dětství zrovna ideální výchovu a lásku svých rodičů (často je to tradice v rodinách, protože lidem chybí jak poznání, tak vhodné podmínky pro život), ale i těmto lidem je nutné dát možnost změny a nejlépe formou příkladů v projektech, které se budou například i těmto lidem věnovat a napomáhat jim.

Co tedy může skupina lidí udělat v rámci příkladu naší domácí knihovny uvedené výše ?

Hlavně jde o tyto záležitosti: - mohou si rozdělit zpracování potřebné práce na mnohem menší objem nutné práce, než kdyby toto zpracovávali zcela sami. Vlastně se dá potřebný objem a čas práce vydělit pouze počtem aktivních lidí, kteří na něm budou dělat - mohou se navzájem posouvat při práci v poznání o daném tématu stále na vyšší úroveň - mohou hlavně dělat na společném projektu v čase, místě, objemem práce vždy dle jejich aktuálních možností jak přes internet, tak i fyzicky dle potřeb a možností každého člověka - vzájemná inspirace a hlavně sběr zkušeností a nápadů ze světa probíhá ve skupině společně tvořících lidí takovou násobnou rychlostí jaký je jejich počet - všichni dělají a pracují v jednotném otevřeném systému, svobodně domluvenými principy, tzn. je tu nejvyšší míra automatizace jaká může vůbec existovat - jejich práce nikde nezmizí, vše si mohou uložit či přenést na jiné místo v čitelném formátu nebo také přinést zpět. - mohou si složit ze svých či jakýchkoliv jiných projektů platformy či jejich částí "živou knihu", kterou mohou mít neustále aktuální, tzn. žádné dotisky, zbytečně zlikvidovaný papír atd.. A jestli půjde o zájmovou knihu, či nějakou odbornou je čistě na komunitě co si chce společně vytvořit. A jelikož je dnes výhodnější knihu číst na Ečtečce (elektronické zařízení pro pohodlné a zdravotně relativně pohodové čtení)¨ - tak takovou knihu či více takových knih, si může vzít kdykoliv někde do lesa, někde kde není elektřina a přesto by rád měl například encyklopedii rostlin z okolí, nebo jen své babičce, která by ráda něco pěkného četla nebo také sama přispěla do platformy, aniž by věděla co je to vůbec počítač.

Jak vlastně založit vlastní projekt či jen přidat informaci do projektu

Jaká základní pravidla fungují při vaší tvorbě na platformě sila-sdileni.cz

Kde najít inspiraci pro první kroky k samotné tvorbě

Další oborové příklady využití sémantické wiki

Knihovna vašich dotazů, pro doplnění této nápovědy (FAQ)

Seznam základních odkazů, které prohlubují znalosti o tom jak editovat obecně wiki