Přírodní zákony/Užívej všeho

Z Wikisdílení
< Přírodní zákony
Verze z 18. 10. 2021, 21:45; Bohumír Bročko (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | Approved revision (rozdíl) | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Tento přírodní zákon jasně mluví o tom, že nelze nic vlastnit. Mluví ale taky o tom, že užívací právo je nedotknutelné. Lidé si to již tisíce let pletou a důsledky můžeme pozorovat na každém kroku. Pro pochopení, uvedu několik příkladů, které jsem vypozoroval z otázek zvídavých lidí. Jednou mi jeden rádoby anarchokapitalista řekl, že pokud tedy nevlastním své tělo, může mi beztrestně uříznou ruku. Toto byl extrém, protože je jasné, že ten člověk měl dost problémů sám se sebou. Tělo není sice naše, ale užíváme ho, a tudíž nikdo nemá právo se k němu ani přiblížit bez našeho souhlasu. Lidé jsou dnes popletení, protože se narodili do prostředí, kde je porušován přírodní zákon neustále. Z tohoto přírodního zákona plyne, že si nelze přivlastnit ani vodu, půdu, les, potraviny atd.. Lze to vše ale užívat, a pokud to užíváme, musí být toto užívací právo nedotknutelné. Pokud se člověk zamyslí, tak velice rychle přijde na to, že nelze s ničím ani kupčit. Obchod, vlastnictví a vše s tím spojené, je v podstatě velká blamáž. Ano, prostituce je rovněž porušením přírodního zákona. Promiskuita ale nikoli. I v této otázce mají lidé chaos. Pokud nabídnu své tělo ke sdílení, tak v tom není přeci žádný problém. Problém je, pokud si vás někdo nárokuje, nebo sami kupčíte se svým tělem. Vraťme se ale k tomu, co považujeme za vlastnictví zcela běžně. No, možná si to vlastně ani neuvědomujeme, protože se nad tím nezamýšlíme. Podívejme se tedy na tzv duševní vlastnictví. Často slyšíme, že někdo porušil patentový nárok, nebo nějaký umělec, či vědec, či kdokoli z nás má pocit, že někdo bez dovolení cituje, nebo parafrázuje naše vyřčené, nebo napsané myšlenky. Stáhneme si film, nebo hudbu, a nebo třeba knížku a najednou vznikne konflikt. Jak bychom toto posoudili podle tohoto přírodního zákona? No, v podstatě nic, jako duševní vlastnictví, nebo licence neexistuje. Všechno je to pouhý konstrukt a my jsme jen na to skočili. Někdo kdysi někoho přesvědčil, že duševní vlastnictví je dobrá věc. Nikdo nevlastní ani svoji myšlenku, která se mu zrodila v hlavě. Mezi typické příklady, kdy bylo nutné popření přírodního zákona, omluvit stohy umělých právních předpisů, patří příklad spadlého ovoce za plot. Hloupí člověk se naivně může hádat až do krve, komu to spadlé jablko patří. V průběhu věku se tento paradox řešil různě a taky se nikdy nevyřeší. Nebudu to tady rozebírat. Kdo chce hledat řešení, ten se může pokusit na tento případ zavést řeč třeba v hospodě. Může to být docela úsměvné, protože bude hned o důvod více chodit do hospody po zbytek života. Přírodní zákon totiž není nic k diskusi. Můžeme pouze objevovat vhodnější a pravdivější formy jeho vyjádření. Přírodní zákony tady byly dříve než člověk, tak těžko můžeme jejich porušení brát na lehkou váhu. Neříkám, že je lehké přijmout tyto fakta, ale můžeme se o to pokusit. K čemu vede porušování přírodních zákonů a nevědomost o jejich existenci už víme, jak jsem předeslal v úvodu.